Available in USObsah
Globální expanze tenisu: Růst členské základny a budování infrastruktury
Když ITF v roce 2024 publikoval Global Tennis Report, kolegové se na něj podívali a začali se ptát: jak je to možné? Tenis celosvětově hraje necelých 106 milionů lidí ve 199 zemích – nárůst z 84,4 milionu v roce 2019. Za pět let přibyla k tenisovému sportu jedna pětina nové populace. Pandemický efekt, rostoucí popularita individuálních sportů, a modernizace přístupu k tenisu – to všechno přispělo k trendu.
Zajímavé je, jak se toto číslo chápe. 106 milionů neznamená, že každý z nich hraje dvakrát týdně. Zahrnuje všechny, kteří za rok sehráli alespoň jeden tenisový zápas. Reálných aktivních hráčů, kteří hrají pravidelně, je zhruba polovina. Ale celkové číslo ukazuje širokou základnu, kterou tenis má.
Geografie tenisových zemí
Zemí s nejvyšším počtem tenistů jsou USA (23,8 milionu), v poměru k počtu obyvatel vede Velká Británie s 13,4 procenta populace, na druhém místě je Kanada. Tyto údaje dávají obraz, kde tenis má hlubokou strukturu, a kde je spíš nárůstový fenomén.
Americká čísla jsou srovnatelná s fotbalem nebo basketbalem v USA, ne v evropském významu (fotbalem tu myslím „soccer“, ne americký football). Tenis v Americe je považovaný za klubový sport střední třídy a vyšší střední třídy. USTA má přes 700 000 registrovaných členů a desetitisíce tenisových klubů. Kapacitní infrastruktura je mimořádná.
Velká Británie má nejvyšší poměr hráčů k populaci – 13,4 procenta. To znamená, že zhruba každý sedmý Brit hraje tenis alespoň občas. Důvod leží v místní kultuře, wimbledonské tradici, a velké síti veřejných tenisových kurtů v parcích. V Londýně je těžké najít park bez tenisového kurtu.
99 procent všech tenistů pochází pouze z 33 zemí, což ukazuje silnou závislost na tradičních tenisových národech. Tento detail je důležitý. Tenis není globálně rovnoměrně distribuovaný sport. Země, kde se tenis hraje masově, jsou omezené na vyspělý svět plus několik rostoucích trhů v Latinské Americe, Asii a Blízkém východu.
Česko patří do těch 33 zemí, které nesou drtivou většinu globálního tenisu. Česká tenisová populace se pohybuje okolo 100 000 až 120 000 registrovaných členů, z čehož je asi 25 000 dětí do 15 let. Na desetimilionovou zemi to je velmi slušné číslo, srovnatelné s většími evropskými sousedy.
Zajímavé je sledovat, kde tenis roste nejrychleji. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar – všechny investují do tenisové infrastruktury poslední dekády. WTA Finals v Rijádu jsou viditelným znamením, že Blízký východ přebírá roli hostitele velkých turnajů. Čína má dlouhodobý strategický plán na rozvoj tenisu, spojený s úspěchy Li Na a novější generace hráček. Indie stále zaostává, ale populace 1,4 miliardy znamená, že i několik procentní podíl by vytvořil obrovský trh.
Gender a podíl trenérek
Podíl žen mezi hráči klesl z 47 procent (2019) na 40,3 procenta (2024), absolutní počet žen a dívek hrajících tenis přesto vzrostl o 8,3 procent. Na první pohled to vypadá jako paradox – procentní pokles, absolutní růst. Důvod je v tom, že celková tenisová populace vzrostla víc než ženská část. Muži tedy dohnali v přírůstku víc než ženy.
To je pro ženský tenis strategický problém. V zemích, kde ženský tenis historicky dominoval (USA, Austrálie, některé evropské země), gender balance byla 50:50 nebo blíž k tomu. V rostoucích tenisových trzích (Asie, Latinská Amerika) je tenis víc mužská aktivita, a globální růst sportu tak pokřivuje dřívější rovnováhu.
Pouze 24,3 procenta tenisových trenérů jsou ženy. Toto je dlouhodobá strukturální výzva ženského tenisu. Hráčky, které ukončí kariéru, jsou zřídka přímo zachovávány jako trenérky. Většina přechází do médií, komentátorství, nebo do jiného odvětví. Tenis tak ztrácí technický a psychologický know-how, který zkušené hráčky nesou.
ITF v spolupráci s YouGov a Two Circles identifikovala, že přibližně 45 procent hráčů v rozvinutých zemích uvádí jako hlavní důvod hry zdravotní a sociální přínosy tenisu. To potvrzuje, že v rozvinutých ekonomikách se tenis stává wellness aktivitou, ne jen kompetitivním sportem.
Tenhle vývoj má dopad i na design turnajů a infrastruktury. Kluby v západní Evropě a Severní Americe stále víc investují do nekompetitivních programů – tenisových kempů pro seniory, víkendových kurzů pro začátečníky, ženských tenisových komunit. To je jiný business než tradiční klubový tenis a ITF ho ve svých reportech monitoruje odděleně.
Zdravotní přínosy a délka života
Studie Kodaňské univerzity z roku 2018 ukazuje tenis jako sport nejvíce prodlužující život – o odhadovaných 9,7 roku průměrné délky života, oproti 3,5 roku u plavání a 3,0 roku u joggingu. To jsou pozoruhodné čísla, která mají vědecký základ, ale také kulturní efekt.
Proč zrovna tenis? Studie hypoteticky navrhuje tři faktory: fyzická aktivita kombinovaná s kognitivní (musíte neustále taktizovat), sociální interakce (hrajete proti někomu, s někým, pod sítí si povídáte), a dlouhodobá kontinuita (hráč, který začal v deseti letech, často hraje do sedmdesáti). Kombinace všech tří se u jiných sportů takto nevyskytuje.
Pro Česko to má kulturní dopad. Česká společnost si tenis pamatuje hlavně jako profesionální vrcholový sport – Navrátilová, Berdych, Kvitová. Rekreační tenis, který je většinou globální scény, je u nás méně centrálně propagovaný. Přesto jsou česká tenisová centra po celé republice a pro aktivní seniory je tenis jeden z nejzdravějších sportů.
Kde v této mapě stojí Česko
Česko se statisticky zařazuje mezi top 15-20 zemí světa podle podílu tenistů v populaci. Na profesionální úrovni je Česko ještě výš – kolikrát Česko získalo grandslamový titul, kolik má čtvrtfinalistů na grandslamech, jaký podíl tenistů Top 100 je českých – všechno to řadí Česko do top 10. V článku o čescích tenistech a tenistkách 2025 rozebírám tuto výjimečnost do detailu.
Ale dlouhodobá úvaha je, zda tato česká výjimečnost udrží. Globální trend ukazuje, že tenis roste všude, zatímco česká tenisová populace stagnuje nebo mírně klesá. Pokud ostatní země mají širší základnu, mají i více talentů ke všeobecnému výběru. Česká škola se opírá o kvalitativní přístup k talentu – málo, ale dobře. Jestli to stačí v následujících dekádách, ukážou výsledky další generace.
Která země má nejvíce tenistů v přepočtu na obyvatele?
Nejvyšší podíl tenistů v populaci má Velká Británie s 13,4 procenta obyvatel, kteří tenis hrají. Na druhém místě je Kanada. USA vedou v absolutním počtu s 23,8 milionu tenistů, ale v poměru k populaci je předstihuje Velká Británie.
O kolik let prodlužuje tenis průměrnou délku života?
Podle studie Kodaňské univerzity z roku 2018 tenis prodlužuje průměrnou délku života o odhadovaných 9,7 roku. Plavání přidává 3,5 roku a jogging 3,0 roku. Kombinace fyzické, kognitivní a sociální aktivity činí tenis nejzdravějším sportem.
