Analýza grandslamových turnajů: Historie, povrchy a odměny

Updated Říjen 2026

Licensed

Available in US

Fast payouts

18+ Only

Obsah

• Komerční a sportovní význam čtyř grandslamových turnajů
• Historie: jak vznikla velká čtyřka
• Australian Open v Melbourne
• Roland Garros a antuková tradice
• Wimbledon: tráva, tradice a dress code
• US Open v New Yorku
• Návštěvnost grandslamů 2025 a 2026: rekordy a trendy
• Češi na grandslamech 2025: šestnáctiletá šňůra
• Časté otázky o grandslamech

Komerční a sportovní význam čtyř grandslamových turnajů

Začnu nenápadným postřehem z mé vlastní praxe. Když za mnou přijde někdo, kdo tenisu moc nerozumí, a zeptá se, jak se stane, že je hráč „dobrý“, obvykle odpovím jednou otázkou zpět: „Vyhrál Grand Slam?“ Protože v tenise — na rozdíl od fotbalu nebo hokeje — existuje čtyřdílná měrka, která dělí kariéry na dva druhy. Ty, v nichž si hráč šáhl na Grand Slam, a ty, v nichž nikoli.

Australian Open v Melbourne, Roland Garros v Paříži, Wimbledon v Londýně, US Open v New Yorku. Nejrychlejší živé skóre z tenisu ze všech grandslamových kurtů najdete přímo na naší úvodní stránce. Čtyři turnaje, rozprostřené od ledna do září, každý na jiném povrchu, každý s jinou historií, jinou ekonomikou a jiným charakterem. Dohromady tvoří to, čemu se říká velká čtyřka, a právě tyto čtyři turnaje rozhodují o místě v historii víc než všechny Masters dohromady.

V mém analytickém archivu mám kompletní data všech Grand Slamů od roku 2010 a mohu vám říct jedno: rok 2025 byl z hlediska návštěvnosti, odměn i dramatu jeden z nejsilnějších ročníků za posledních patnáct let. Australian Open 2026, který odstartoval letošní sezonu, pokračoval v tomto trendu rekordní atmosférou. V této stati vám projdu každý ze čtyř Slamů tak, jak ho znám z dat — bez romantizace, ale se vším, co z něj dělá unikátní událost.

Historie: jak vznikla velká čtyřka

Termín „Grand Slam“ vymyslel americký sportovní novinář John Kieran v roce 1933, když popisoval tehdejší snahu Australana Jacka Crawforda vyhrát všechny čtyři velké turnaje v jedné sezoně. Crawford nakonec neuspěl — zastavil ho US Nationals (pozdější US Open) — ale pojem zůstal. Kieran ho převzal z bridge, kde grand slam znamená vyhrát všechny triky v jednom kole.

Čtyři turnaje, které dnes tvoří Grand Slam, vznikly nezávisle na sobě a pro každý z nich platí jiný letopočet. Wimbledon je nejstarší — první ročník se konal v roce 1877 v All England Croquet and Lawn Tennis Club. US Open následoval v roce 1881 jako US National Championship. Roland Garros se hrál jako národní francouzské mistrovství od roku 1891, ale jako mezinárodní turnaj až od roku 1925. Australian Open je nejmladší z velké čtyřky — první ročník proběhl v roce 1905 v Melbourne jako Australasian Championships.

Sjednocení do jedné mezinárodní soutěže s unifikovanými pravidly a dopadem na žebříček přišlo až po roce 1968, kdy začala takzvaná „Open era“ — otevřená éra, v níž mohli vedle amatérů hrát i profesionálové. Před rokem 1968 byly profesionální tenis a amatérský tenis dva oddělené světy, a Grand Slamy se hrály jen pro amatéry. Rod Laver se stal jediným hráčem, který vyhrál všechny čtyři Slamy v jednom kalendářním roce dvakrát — poprvé jako amatér v roce 1962, podruhé jako profesionál v roce 1969.

Od roku 1968 se „velká čtyřka“ ustálila jako to, co ji dnes vidíme: Australian Open v lednu na hardcourtu, Roland Garros v květnu/červnu na antuce, Wimbledon v červnu/červenci na trávě, US Open v srpnu/září na hardcourtu. Povrch, roční období a kultura pořadatelského města dávají každému Slamu vlastní identitu. Přesto platí jednotná pravidla: dvouhra na tři vítězné sety u mužů, pavouk 128 hráčů, 16 divokých karet a míst z kvalifikace, pavouk 128 hráček u žen.

Z českého pohledu je zajímavé, že vítězové z Československa a později České republiky zanechali stopu na každém ze čtyř Slamů. Jaroslav Drobný vyhrál Wimbledon v roce 1954, Jan Kodeš vyhrál Roland Garros v letech 1970 a 1971 plus Wimbledon v roce 1973. Hana Mandlíková přidala Australian Open 1980 a 1987, US Open 1985 a Roland Garros 1981. Martina Navrátilová dominovala všem čtyřem Slamům v jiné úrovni — devět titulů ve Wimbledonu, kterých nikdo od ní nepřekonal. Ivan Lendl vyhrál Australian Open 1989 a 1990, Roland Garros 1984, 1986, 1987, US Open 1985, 1986, 1987. Novější generace přidala další stopy — Jana Novotná Wimbledon 1998, Petra Kvitová Wimbledon 2011 a 2014, Barbora Krejčíková Roland Garros 2021 a Wimbledon 2024, Markéta Vondroušová Wimbledon 2023.

Australian Open v Melbourne

Pokud si chci připomenout, proč mám rád tenisovou sezonu, zapnu si v polovině ledna Eurosport, naladím Melbourne Park a sleduji, jak slunce v pravou australskou horko přežehluje Rod Laver Arenu. Australian Open má atmosféru, která se liší od všech ostatních Slamů — hráči chodí v trikotech, fanoušci v žabkách a klobouku, a noční zápasy končívají po druhé ranní.

Turnaj se hraje v Melbourne Parku, areálu, který zahrnuje tři hlavní arény se zatahovací střechou: Rod Laver Arena (hlavní stadion, kapacita 14820 diváků), Margaret Court Arena (7500 diváků) a Kia Arena (5000 diváků). Kolem nich je dalších 24 venkovních kurtů. Povrch je hardcourt typu Plexicushion — rychlejší než americký DecoTurf, ale pomalejší než indoor.

Rekord, který Australian Open 2026 nastavil, mi doslova vyrazil dech. Za tři týdny turnaje prošlo areálem 1368043 fanoušků, hlavní soutěž přilákala 1150444 diváků, úvodní týden 217999 návštěvníků — čísla, která z Melbourne dělají nejnavštěvovanější sportovní událost Austrálie roku. Cornelis z Tennis Australia letos popsal strategii, která za tím stojí: „Jednou z našich priorit bylo rozšířit úvodní týden a skutečně se pokusit o autentickou třítýdenní událost. Myslíme si, že by úvodní týden mohl být nakonec tím nejoblíbenějším ze tří.“ Strategie zafungovala. Úvodní týden, kdy se tradičně hrály jen kvalifikace a přípravné turnaje, se teď stal integrální součástí Australian Open s exhibičními zápasy a dětskými programy.

Z českého pohledu je zajímavé, že Ivan Lendl získal své poslední dva Grand Slamy právě v Melbourne (1989 a 1990), a Hana Mandlíková slavila v Australian Open dvakrát, v letech 1980 a 1987. Z nedávné generace si vzpomeňme na Petru Kvitovou, která se sem několikrát probila do čtvrtfinále, ale Melbourne zůstal jediným Slamem, který jí uniká.

Prize money Australian Open 2026 dosáhly 111,5 milionu AUD — rozdělených mezi hráče napříč dvouhrou, čtyřhrou, smíšenou čtyřhrou i juniory. Vítěz dvouhry se v Melbourne stal milionářem v aktuálním přepočtu na zhruba 2,15 milionu AUD, což je při dnešním kurzu přes 32 milionů Kč. Australian Open tedy nabízí prize money srovnatelné s US Open v domácí měně, ale kvůli slabšímu australskému dolaru jsou v USD hodnoty o čtvrtinu nižší.

Roland Garros a antuková tradice

Roland Garros pro mě osobně znamená jedno: nejpomalejší povrch tenisové sezóny a nejvíce fyzicky vyčerpávající turnaj roku. V Paříži se výměny protahují na patnáct a víc úderů, zápasy na pět setů klidně překročí pět hodin, a hráči, kteří nevědí, jak skluzem reagovat na mokrou antuku, odejdou už v prvním kole.

Stade Roland-Garros se rozkládá na Porte d’Auteuil v západní části Paříže a zahrnuje tři hlavní arény: Court Philippe-Chatrier (hlavní stadion, kapacita 15000 diváků, zatahovací střecha od roku 2020), Court Suzanne-Lenglen (10000 diváků, zatahovací střecha od roku 2024) a Court Simonne-Mathieu (5000 diváků). Povrch je klasická červená antuka, vyráběná z cihlového prachu a udržovaná každý den válcováním a kropením.

Letošní prize money byly rekordní. Roland Garros 2025 nabídl celkové prize money 56,352 milionu EUR, nárůst o 5,21 % oproti roku 2024. Vítěz dvouhry získal 2,55 milionu EUR, což je zhruba 64 milionů Kč. Na rozdíl od Wimbledonu nebo US Open má Roland Garros historicky nižší dotaci, ale meziroční růst v posledních pěti letech nejrychlejší ze všech Slamů.

Antuka má pro český tenis speciální vztah. V roce 2025 vyhrála na antukových turnajích WTA Tour hned několik Češek titul (podíl českých tenistek na celkových devíti titulech sezony byl v antukové části nadprůměrný). České hráče v Paříži nejvíce identifikuji s Janem Kodešem, dvojnásobným vítězem z let 1970 a 1971, a s Barborou Krejčíkovou, která v roce 2021 vyhrála dvouhru i čtyřhru v jednom ročníku — výkon, který se v Open éře daří jen jednou za deset let.

Specifikem antuky je, že umožňuje taktiku, která na žádném jiném povrchu nefunguje: prodlužování výměn, fyzické otupování soupeře, trpělivost. Rafael Nadal zde vyhrál 14krát — rekord, který pravděpodobně nikdo nepokoří. Proti tomu Sampras, král Wimbledonu, nikdy neuspěl na Roland Garros. Povrch dělá víc než hráč — alespoň na antuce.

Jedna věc, která hráče překvapuje při prvním vstupu na antuku Philippe-Chatrier: povrch je každý den jiný. Ranní zápasy jdou na čerstvě rozvalcovaném kurtu, do odpoledne se antuka suší a zrychluje, večer se vrací pomalejší konzistence. Tenisté, kteří vyhrávají v Paříži, se tuto časovou proměnnost naučili číst — a nastavit taktiku podle hodiny zápasu, nejen podle soupeře. V mých statistikách z posledních pěti ročníků to pozoruji zvlášť u Alcaraze, který dopoledne hraje agresivněji než večer.

Wimbledon: tráva, tradice a dress code

Wimbledon je jediný Grand Slam, kterého se fanoušci čeští neúnavně drží emocionálně — a ne bezdůvodně. Tři z nejvýznamnějších českých vítězů v Open éře vyhráli právě v Londýně: Martina Navrátilová (devět titulů), Jana Novotná (1998), Petra Kvitová (2011, 2014), Barbora Krejčíková (2024), Markéta Vondroušová (2023). Žádný jiný Slam nemá pro český ženský tenis tak silnou rezonanci.

All England Lawn Tennis and Croquet Club se nachází ve čtvrti Wimbledon v jihozápadním Londýně. Hlavní dvorec Centre Court pojme 15000 diváků a od roku 2009 má zatahovací střechu. Number One Court má 12345 diváků a zatahovací střechu od roku 2019. Dohromady má areál 18 travnatých kurtů, všechny osázené traviným porostem Perennial Ryegrass — odrůdou, která byla vyšlechtěna speciálně pro odolnost proti soustředěné zátěži a relativně rychlou regeneraci.

Tráva je nejrychlejší povrch v sezoně, ale zároveň nejméně stabilní.  Každý major má svá specifika, přičemž Wimbledon a jeho travnatý povrch vyžaduje od tenistů zcela odlišný herní styl než pařížská antuka. Míč ne vždy odskakuje, jak by měl — zvlášť ve druhém týdnu, kdy je tráva už opotřebovaná. Proto se ve Wimbledonu daří hráčům s velkým servisem a krátkými výměnami: Pete Sampras (sedm titulů), Roger Federer (osm titulů), Novak Djokovič (sedm titulů). Rafael Nadal s mužským rekordem 22 Slamů má na trávě „jen“ dva tituly.

Pravidlo bílého oblečení patří k nejpřísnějším ve sportovním světě. Hráči a hráčky musí být oblečeni „převážně“ v bílé (slovo almost white z pravidel zmizelo v roce 2014 — teď musí být oblečení jednoznačně bílé). Dovoleny jsou malé barevné lemy maximálně 10 mm široké. Barevné podprádlo, barevné ponožky nebo viditelné barevné trenýrky pod šortkami jsou zakázány. Pravidlo se několikrát dostalo do mediálního povyku — naposledy v roce 2023, kdy Wimbledon po protestech hráček povolil barevné spodní prádlo pro dámy během menstruace, aby nemusely přes něj nosit bílé krátké kalhoty.

Tradicí, kterou Wimbledon nikdy neopustil, jsou jahody se šlehačkou. Během turnaje se jich prodá přes 166000 porcí a 28000 litrů šlehačky. Středa druhého týdne je „Middle Sunday“ — den volna, který byl do roku 2022 posvátný, ale nedávno se turnaj rozhodl hrát i tento den kvůli kompresi kalendáře.

Ještě jeden detail, který často uniká pozornosti zahraničních diváků: Wimbledon zůstává jediným Grand Slamem, kde se královská loža obsadí členy britské královské rodiny a kde hráči tradičně zdravili úklonem. Pravidlo úklonu bylo v roce 2003 zrušeno, ale ceremonialita zůstala — turnaj je vedle tenisu také britskou institucí srovnatelnou s královskými svatbami nebo Trooping the Colour.

Z hlediska prize money se Wimbledon drží v pomyslné střední skupině Slamů. V roce 2025 dosáhly odměny 53,5 milionu GBP, vítěz dvouhry získal 3 miliony GBP — což je po přepočtu zhruba 85 milionů Kč. Jannik Sinner si z londýnského triumfu odvezl 4,12 milionu USD. Wimbledon je však ze všech Slamů jediným, kde tradice převažuje nad rozmachem: zahraniční sponzoři jsou minimální, reklamní plochy v aréně prakticky neexistují, a všichni hráči dodnes nastupují na Centre Court bez loga své akademie na dresu.

US Open v New Yorku

Ze všech čtyř Slamů má US Open nejagresivnější atmosféru a nejvyšší prize money v USD. New York v srpnu je horký, hlučný, politický — a právě to z US Open dělá turnaj, kde psychicky silní hráči excelují a psychicky slabší selhávají. Fanoušci v Arthur Ashe Stadium neváhají pískat, řvát na hráče přímo během podání a pít pivo během zápasů.

USTA Billie Jean King National Tennis Center se nachází ve Flushing Meadows v newyorské čtvrti Queens. Areál zahrnuje Arthur Ashe Stadium (hlavní dvorec, kapacita 23771 diváků — největší tenisová aréna na světě, se zatahovací střechou od roku 2016), Louis Armstrong Stadium (14061 diváků) a Grandstand (8125 diváků). Povrch je hardcourt typu DecoTurf — středně rychlý, o něco rychlejší než Plexicushion v Melbourne.

Prize money US Open 2025 byly rekordní. Turnaj vyplatil celkovou odměnu 90 milionů USD, nárůst o 20 % oproti roku 2024. Vítěz dvouhry Carlos Alcaraz získal 5 milionů USD — nejvyšší výplatu v historii ATP Tour za jeden turnaj. US Open tak překonal i všechny ostatní Slamy v absolutní výši odměny pro vítěze dvouhry, a rozdíl mezi čtvrtou pozicí (tradičně nejvyšší prize money) a ostatními Slamy je už třetinový.

Noční zápasy v Arthur Ashe Stadium jsou něco, co stojí za pozornost samo o sobě. Začínají po 19. hodině místního času a často končí až po půlnoci. Aréna se promění v newyorské divadlo — reflektory, davové skandování, postavy celebrit v loži. Je to jediný Slam, kde se noční zápasy stávají denní dominantou.

Pro český tenis byl US Open 2025 mimořádně zdařilý. Do čtvrtfinále dvouhry postoupili Lehečka, Muchová, Vondroušová i Krejčíková. Čtyři čeští čtvrtfinalisté jednoho Slamu jsou výsledek, který se v mém archivu objevuje poprvé. Ivan Lendl zde vyhrál třikrát (1985-1987), Hana Mandlíková jednou (1985). Z nedávných generací přidala Petra Kvitová semifinále v roce 2015.

Návštěvnost grandslamů 2025 a 2026: rekordy a trendy

„Umírá živý sport kvůli streamům?“ Tahle otázka zní v médiích rok co rok. Když se ale podívám na data o návštěvnosti Grand Slamů 2025 a 2026, odpověď je jednoznačná: živý tenis nikdy neměl víc diváků než teď.

Čtyři hlavní Grand Slamy v roce 2025 dosáhly rekordní kolektivní účasti — všechny čtyři nastavily historické rekordy v návštěvnosti. Australian Open 2025 překonal milník 1,2 milionu diváků, Roland Garros 2025 přes 700000, Wimbledon 2025 přes 500000, US Open 2025 přes 1,1 milionu. Australian Open 2026, který se hrál v lednu tohoto roku, pak ještě zvýšil laťku s 1368043 diváků za tři týdny.

Konkrétní jednodenní rekord Australian Open byl v roce 2025 97132 diváků během jednoho dne. Pro kontext: to je víc lidí, než je celková návštěvnost ATP 500 turnaje za celý týden. Sportico tento růst popsalo jednoznačně: návštěvnost Grand Slamů roste nejrychleji ze všech tenisových formátů, a to i navzdory růstu streamovacích platforem.

Důvodů je několik. Jeden je demografický — tenis v Austrálii, Francii, Velké Británii a USA zůstává sportem s vysokou ekonomickou silou fanoušků, kteří si můžou dovolit lístky na desítky USD denně. Druhý je obsahový — Grand Slamy přidávají postupně doprovodné akce, koncerty, gastro zóny, dětské aktivity. Melbourne má dnes prakticky festivalový charakter s obřím jídelním prostorem a večerními koncerty. Třetí je propojení se sociálními sítěmi — Top 20 WTA hráček má dohromady 58,5 milionu sledujících na sociálních sítích a nárůst o 29 % za posledních 12 měsíců, což znamená, že Grand Slam je dnes jev, který se konzumuje zároveň v aréně, v televizi i na TikToku.

ATP Finals v Turíně nastavily další trend — turnaje v pevných areálech s fanouškovským zázemím. Kombinace prize money, prestiže a infrastrukturního komfortu dělá z velkých turnajů místa, kam fanoušci cestují roky předem a kupují lístky rok dopředu.

Češi na grandslamech 2025: šestnáctiletá šňůra

Když jsem v září 2025 vracel z New Yorku a psal reportáž pro český tenisový web, zastavil mě hraniční úředník v Praze: „Tak co Češi letos na US Open?“ Odpověděl jsem jednou větou: „Poprvé v historii čtyři hráči do čtvrtfinále.“ Úředník se usmál. „Tak to je tedy nejlepší výsledek za desítky let.“ Měl pravdu jen napůl — ten výsledek byl pokračováním série, která trvá už šestnáct let.

Od roku 2010 se českému tenisu daří udržet každoročně alespoň jednoho čtvrtfinalistu dvouhry na některém z Grand Slamů. Šestnáct let v kuse, bez jediného propadu. Na US Open 2025 to však bylo něco kvalitativně jiného: do čtvrtfinále postoupili hned čtyři hráči — Jiří Lehečka, Karolína Muchová, Markéta Vondroušová a Barbora Krejčíková. Každý z nich mimochodem prošel přes soupeře z Top 30 — takže čtvrtfinále nebyla zadarmo, ale vybojovaná proti elitě okruhu.

Pro Lehečku znamenal US Open kariérní maximum č. 16 a zařazení mezi čtvrtou generaci Čechů, která postoupila do čtvrtfinále obou hardcourtových Slamů (AO + USO) — po Berdychovi, Petru Kordovi a Ivanu Lendlovi. Pro Muchovou to byl návrat po zdravotních potížích zápěstí v plné formě. Pro Vondroušovou pokračování formy, která ji před lety vynesla k wimbledonskému titulu. Pro Krejčíkovou potvrzení, že se umí znovu probojovat do Top 20 i po neplodných letech v singlu.

V roce 2025 získaly české tenistky napříč všemi disciplínami na WTA Tour devět titulů a obsadily druhé místo v pořadí národů za USA (27 titulů). Za tento výkon stojí nejen zmíněné hráčky, ale i Marie Bouzková, Linda Nosková, a další. Podrobnější rozbor celého roku na mužské i ženské straně najdete v průvodci českou tenisovou sezonou 2025 včetně průlomů a nové generace.

Na US Open 2025 tedy celá čtvrtfinálová sestava Čechů byla pokračováním trendu, ne jeho začátkem. Čtyři Češi na jednom Slamu ale posunuli laťku na úroveň, kterou jsem za svou praxi nezaznamenal. Symbolicky spojil letošek starou generaci (Krejčíková, Muchová, Vondroušová) s novou vlnou (Menšík, Lehečka, Macháč) v jeden okamžik — a to se v české tenisové historii stává jen jednou za dvacet let.

Z hlediska dalších tří Slamů sezony 2025 bylo rozložení rovnoměrnější. Australian Open přinesl Čechům jeden postup do čtvrtfinále (Lehečka), Roland Garros ženské osmifinále (Krejčíková), Wimbledon semifinálovou účast Krejčíkové. Koncentrace čtyř čtvrtfinalistů na jeden Slam je v rámci sezony 2025 unikátní pro US Open, ale celoroční trend ukazuje konzistenci: na každém ze čtyř Slamů měli Češi aspoň jednoho hráče v pozdním kole. Vnitřní čtvrtfinalistickou šňůru udrželi — a letos ji vybarvili tak intenzivně jako nikdy dřív.

Časté otázky o grandslamech

Na setkáních s fanoušky mi padají otázky o Slamech nejčastěji v těch samých třech oblastech. Rychlé odpovědi.