Obsah

Dopady dotačního skandálu ČTS na financování mládežnických klubů v ČR
Když jsem v listopadu 2025 sledoval valnou hromadu Českého tenisového svazu, uvědomil jsem si, že sledujeme jednu z nejdůležitějších reforem v historii českého sportu. Ne vítězný Davis Cup, ne grandslamový titul, ale interní revoluci, která mění způsob, jak se řídí jeden z nejúspěšnějších sportovních svazů Evropy.
Kauza s dotacemi, které ČTS dostal z Národní sportovní agentury, byla bouřlivá. Na jedné straně výzva k vrácení 29,7 milionu Kč, na druhé celkový dluh, který může dosáhnout 77 milionů Kč. Tato čísla pro fanoušky znamenají abstraktní finanční data, ale pro český tenis představují reálný problém – peníze, které by jinak šly na přípravu juniorek a juniorů, tréninkové centra, reprezentační výběry, se nyní vrací státu.
Dotace 142 milionů Kč od NSA v roce 2021
Český tenisový svaz v roce 2021 inkasoval téměř 142 milionů Kč od Národní sportovní agentury. To byla největší roční dotace v historii svazu, několikanásobek toho, co ČTS dostával v předchozích letech. Peníze měly být využity na tréninková centra, juniorské programy, reprezentační výběry, údržbu infrastruktury.
Problém ale začal už v přidělení. Agentura vedená tehdejším ředitelem Milanem Hniličkou měla podle kontrolních zpráv nejasné kritérium rozdělování. Některé sportovní svazy dostávaly víc, než by podle počtu členů a výkonnosti měly, jiné méně. Tenisový svaz patřil mezi ty, které dostaly neproporcionálně vyšší částky.
Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, zahájená v 2022, odhalila, že tenisový svaz použil část přijatých peněz na účely, které nebyly v souladu s podmínkami dotace. Konkrétní položky zahrnovaly platové výplaty, administrativní náklady, některé investice do infrastruktury, které nebyly předem schváleny. Ze strany ČTS šlo v některých případech o chyby ve výkladu pravidel, v jiných o záměrné obcházení pravidel.
Výzva k vrácení 29,7 milionu Kč a 77 mil. Kč
Kvůli dotační kauze má Český tenisový svaz zaplatit přes 77 milionů Kč za nesprávné nakládání se státními příspěvky; NSA vydala výzvu k vrácení 29,7 milionu Kč. To jsou dvě různá čísla, která popisují různé části celkového problému.
29,7 milionu Kč je bezprostřední výzva k vrácení – peníze, které byly prokazatelně použity v rozporu s dotačními pravidly. Tyto peníze má ČTS vrátit v průběhu několika let, přičemž splátkový kalendář byl dohodnut s NSA v roce 2025. Druhá částka – přes 77 milionů Kč – zahrnuje širší odhad penalizací, sankcí a korekcí, které se mohou v nadcházejících letech projevit.
Pro srovnání: celý roční rozpočet ČTS se pohybuje kolem 150-200 milionů Kč, z čehož státní dotace tvoří zhruba polovinu. Vrácení 77 milionů by tedy spolknulo zhruba polovinu jednoroční dotace. V praxi to znamená, že svaz musel v 2025 a musí v příštích letech omezit některé programy – hlavně ty, které nejsou přímo klíčové pro reprezentaci a juniorský výběr.
Historický kontext pomáhá pochopit hloubku problému. V roce 1980 existovalo v československém svazu 738 tenisových oddílů s 52 718 členy. Dnes je v Česku kolem 300 tenisových oddílů s 100 000 až 120 000 registrovanými členy. Pokles počtu klubů je částečně dán koncentrací po roce 1989, částečně ekonomikou – udržovat menší klub je finančně náročné. Dotační podpora z NSA měla kompenzovat tuto strukturální slabinu.
Kaderkova éra, jak se tomu říká, byla nejhlubším problémem. Bývalý předseda Ivo Kaderka, který ČTS vedl přes dvacet let, byl v 2023 obviněn ze strany státního zastupitelství z dotačních podvodů. Jeho proces se táhne, a ať bude výsledek jakýkoliv, jméno Kaderka je pro český tenis spojeno s problémovou epochou, kterou nová generace svazu chce uzavřít.
Valná hromada listopadu 2025
Valná hromada ČTS v listopadu 2025 schválila snížení počtu delegátů valné hromady ze 120 na 63 a přenesla klíčové pravomoci přímo na valnou hromadu. To je strukturální reforma, která mění demokratické fungování svazu – s menším počtem delegátů je rozhodování rychlejší a transparentnější, zároveň je ale zúžena základna lidí, kteří ho řídí.
Předseda Jakub Kotrba k tomu po hlasování uvedl: Drtivé hlasování naprosté většiny zástupců tenisového hnutí v České republice beru jako jasný signál, že tenisový svaz se definitivně zbavuje stínu Kaderkovy éry.
To je vyjádření, které signalizuje, že současné vedení chce symbolický předěl s minulostí.
Jeho předchozí prohlášení: Tenis stojí na pevných základech, které tímto nejsou nijak ohroženy, a doufám, že nebudou ohroženy ani v budoucnu.
Tato věta je opatrně formulovaná, protože reforma není bez rizik. Snížení počtu delegátů znamená, že menší regionální kluby mají menší hlas ve svazu, což může vytvářet napětí mezi centrem a regiony.
Reforma je součástí širšího procesu reorganizace českého sportu. Ostatní velké svazy – fotbalový, hokejový – procházejí podobnými krizemi důvěry a strukturálními změnami. Tenisový svaz není výjimkou, jen má kauzu, která se více medializuje kvůli mezinárodnímu profilu českých hráček.
Důsledky pro český tenis
Praktické důsledky kauzy se projevují v redukci některých programů. Juniorský výběr do 12 let měl v 2024 nižší rozpočet než v 2023. Reprezentační tréninkové kempy se zkrátily z dvoutýdenního formátu na týdenní. Investice do regionálních akademií (mimo Prostějov, Prahu a Ostravu) jsou omezené.
Pro moderní českou tenisovou generaci – Lehečku, Menšíka, Krejčíkovou, Muchovou, Noskovou – kauza přímý dopad nemá. Tito hráči už prošli rozhodující fází kariéry a mají sponzory, kteří pokrývají jejich náklady. Ale pro další generaci, která vyrůstá teď, může kauza znamenat, že juniorský systém bude méně štědrý. O talentech mladé generace, které jsou budoucností české školy, píšu v článku o Lindě Noskové a nové vlně tenistek do 25 let.
Dlouhodobé riziko je srovnávací. Polsko, Ukrajina, Slovensko, Maďarsko – všechny tyto země mají v posledních letech rostoucí ambice v tenise. Pokud česká juniorská infrastruktura ztratí financování, výhoda, kterou český tenis historicky měl, může být ohrožena. Mladé hráčky z Ukrajiny už dnes hrají na grandslamech lépe než některé české vrstevnice, protože jim Ukrajinská tenisová federace dává mimořádnou podporu.
Pozitivně: kauza může být katalyzátorem pro modernizaci. Snížení počtu delegátů umožňuje rychlejší rozhodování, transparentnější účetnictví reformu vyžaduje. Pokud současné vedení implementuje všechny doporučené kontroly, český tenis vyjde z kauzy strukturálně silnější, i když dočasně méně finančně obdařený.
Kolik musí ČTS vrátit Národní sportovní agentuře?
Národní sportovní agentura vydala výzvu k vrácení 29,7 milionu Kč, celkový odhad s penalizacemi a sankcemi se pohybuje přes 77 milionů Kč. Splátkový kalendář byl dohodnut v roce 2025 a má se splatit v průběhu několika let.
Co změnila valná hromada v listopadu 2025?
Valná hromada ČTS schválila snížení počtu delegátů ze 120 na 63 a přenesla klíčové pravomoci přímo na valnou hromadu. Je to strukturální reforma, která má zajistit transparentnější a rychlejší rozhodování a symbolický předěl s Kaderkovou érou.