Available in USObsah
Nová dívčí generace okruhu WTA: Nástupkyně českých šampiónek
Když jsem v roce 2019 sledoval juniorské finále Roland Garros, ve kterém byla Linda Nosková teprve 14 let, uvědomil jsem si, že česká tenisová škola má problém šťastně nevyřešitelný. Máme totiž každou generaci připravené následovnice. Navrátilová předala Novotné, Novotná Kvitové, Kvitová Krejčíkové – a teď Krejčíková předává Noskové, Fruhvirtové a dalším, které se do ženského tenisu z Česka dostávají každý rok.
Nová vlna české generace do 25 let je širší, než si většina fanoušků uvědomuje. Linda Nosková, Linda Fruhvirtová, Brenda Fruhvirtová, Tereza Valentová – to jsou čtyři jména, která se pravidelně objevují v Top 150 WTA a mají reálný potenciál dostat se do Top 30 během několika let.
Linda Nosková – profil a průlom
Linda Nosková se narodila v roce 2004 v Novém Jičíně. Na rozdíl od většiny české tenisové generace nevyrůstala v Prostějově ani v Praze. Tréninkovou základnou měla Ostravu, později přesun do profesionální akademie v zahraničí. To je v české tenisové tradici spíš výjimka než pravidlo.
Juniorská kariéra byla vynikající. V 15 letech finále juniorského Roland Garros, v 16 letech vítězství v juniorském grandslamu. Vstup do seniorské kategorie v roce 2020 byl postupný – ITF tour, WTA 125, až v roce 2022 pravidelné starty v plném WTA okruhu.
Průlom přišel v roce 2024, kdy Nosková získala svůj první WTA singlový titul v Monterrey (Mexiko) a postoupila do Top 30 žebříčku. V 2025 pokračovala v konzistentní sezoně, postupovala v několika grandslamech do třetího a čtvrtého kola, získala další WTA titul a pevně se usadila v Top 25.
Její herní styl je kombinací síly a univerzálnosti. Silný forhend – dost pevně umístěný, často ace winner z baseline. Bekhend solidní, dvojrúční. Servis nadprůměrný pro hráčku její výšky (178 centimetrů). Hlavní zbraní je ale psychologická zralost – Nosková umí ve 20 letech zvládat tiebreaky s chladnokrevností, kterou má většina hráček až po 25. roce.
Zajímavé pozorování z pozic za kurtem: Nosková se v rozhodujících chvílích vůbec nemění. Puls zůstává stabilní, výraz tváře neutrální, tempo hry stejné. Toto je mimořádná kvalita, kterou mladí hráči obvykle nemají – většina z nich ve stresu rychle svítí, chybuje v základech. Nosková patří mezi tu vzácnou skupinu, která pod tlakem hraje stejně, jako když vede 5:0.
Finále Monterrey 2024 byl prvním velkým testem. Proti zkušenější hráčce, na konci turnaje po pěti zápasech, v klimatických podmínkách mexického karibského pobřeží. Nosková vyhrála ve dvou setech, a po posledním míči krátce se usmála – víc reakce nepotřebovala. První WTA titul zvládla jako rutinu.
Linda Fruhvirtová na cestě zpět
Linda Fruhvirtová je třetí jménem v příští vlně, ale její cesta je specifičtější. V 2022 a 2023 se dostala do Top 50, vyhrála WTA 250 v Chennai, a vypadala jako nejrychleji vzestupující talent české školy. Pak přišla zranění, která ji v 2024 vyřadila z okruhu na několik měsíců.
Návrat v 2025 byl postupný. Fruhvirtová se po kolové epizodě znovu dostala do Top 100, hrála na Roland Garros a US Open, ale přelomový výsledek na sezonu nepřišel. V 20 letech má ještě spoustu času, ale tlak, který z Top 50 padá na talentované juniory, je brutální.
Její herní styl je kompaktnější než Noskové. Bekhend po lajně je její zbraň, forhend stabilní, servis průměrný. Výška 170 centimetrů ji limituje v první podání, ale kompenzuje to pohybem po kurtu. Na antuce má lepší výsledky než na hardcourtu, což je jediná oblast, kde se od Noskové zjevně liší.
Další talenty do 25 let
Brenda Fruhvirtová, sestra Lindy, je další jméno. Narozena 2007, v 2024 získala první WTA body. V 18 letech sezony 2025 je stále v juniorské fázi, ale přechod do WTA plánuje v 2026. Její styl je podobný sestry, ale má silnější servis díky vyšší postavě.
Tereza Valentová, dcera bývalé deblové specialistky Kristýny Plíškové, kombinuje techniku s fyzickou silou. V 2025 byla v Top 100 a hrála kvalifikace všech grandslamů. V 22 letech má kariéru před sebou.
Kromě těchto čtyř jmen existuje v Česku ještě další řada juniorek, které se v období 2025-2027 dostanou do WTA Tour. Každý rok z Prostějova, TK Sparta, Sokolova, Zlína a dalších akademií vyjde několik hráček, které mají potenciál Top 100. Ne všechny se do Top 50 dostanou, ale hustota talentů dělá z Česka unikátní tenisový ekosystém.
České tenistky v roce 2025 získaly na WTA Tour napříč všemi disciplínami devět titulů a obsadily druhé místo v pořadí národů za USA (27 titulů). To je výsledek nejen zkušené generace Krejčíková-Siniaková-Vondroušová-Muchová, ale i přispění mladších – Nosková získala jeden singlový titul, Fruhvirtová se podílela na deblových výsledcích.
Český scouting systém 2026
Český tenisový svaz v posledních letech zlepšoval scoutingový systém pro juniorky. Od šesti let věku jsou talentované dívky sledovány celostátně, od deseti let integrovány do regionálních tréninkových center, od dvanácti let dostávají státní podporu na mezinárodní juniorské turnaje. Tento systém, byť ne vždy dokonale fungující, produkuje kontinuální příliv nové generace.
Systémový problém je financování. Český tenisový svaz v roce 2021 inkasoval téměř 142 milionů Kč od Národní sportovní agentury, ale kvůli dotační kauze musí ze státních peněz vrátit zpět přes 77 milionů Kč. To znemožňuje expanzi juniorského programu v rozsahu, který by si česká tenisová tradice zasloužila.
Více o finanční situaci Českého tenisového svazu a reformách schválených v listopadu 2025 rozebírám v článku o dotační kauze ČTS.
Co vnímám jako specifickou sílu české juniorské školy, je důraz na antuku v útlém věku. Zatímco v Americe, Austrálii a Británii juniorky trénují hlavně na hardcourtu nebo trávě, české dívky začínají na antuce – pomalém povrchu, který vyžaduje techniku, trpělivost a strategii, nikoliv jen sílu. Tento základ se projevuje později v seniorské kariéře jako schopnost hrát na kterémkoliv povrchu. Krejčíková, Muchová, Vondroušová i Nosková všechny prošly antukovým základem.
Otázka, kterou sleduji do dalších let, je, zda se česká generace dokáže přenést do éry, kdy tradiční česko-slovenská tenisová škola konkuruje akademiím s globální infrastrukturou – Rafa Nadal Academy v Mallorce, Mouratoglou Academy v Nice, IMG v Bradenton. Česká odpověď musí být spíš technická než objemová. Menší počet hráček, ale lépe připravených pro vrchol.
Kdo jsou nejlepší české tenistky do 20 let?
Vedoucími talenty jsou Linda Nosková (2004) v Top 25 WTA, Linda Fruhvirtová (2005) v Top 100, Brenda Fruhvirtová (2007) a Tereza Valentová (2003) v rozmezí Top 80 až Top 150.
Kde trénuje většina české mladé generace?
Hlavní tréninkové centra jsou v Prostějově, Praze (TK Sparta), Ostravě a Sokolově. Mnoho juniorek však také chodí do zahraničních akademií v Barceloně, Valencii nebo na Floridě pro mezinárodní zkušenost.
